Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.


Úvod »Mušle,perleť,mořský korál »perleť » Perleť donut 13mm, tm.fialový,1ks


        

Perleť donut 13mm, tm.fialový,1ks

Cena je uvedena za 1ks

skladem

 

Číslo produktu: 7914
naše cena bez DPH: 1,65 Kč (0,07 EUR)
naše cena s DPH (21 %):
2,00 Kč (0,08 EUR)

do košíku:
   

Korál mořský.

Využití ve šperkařství

Tvrdé vnější schránky některých druhů korálů různých odstínů typické červené barvy se již od pravěk využívaly jako oblíbený šperkařský materiál, a to jak k výrobě jednotlivých částí náhrdelníků (z toho český výraz korál, korálek), tak k výzdobě předmětů z jiných materiálů (především kovových) vykládáním.

Korál není kamenem, nýbrž přírodním útvarem stvořeným za tisíce let miliony drobných živočichů, korálů. Korál jsou vlastně jejich pospojované schránky. Vyskytuje se ve více barvách, hlavně bílý a červený. V přírodním stavu je obvykle ve tvaru keříčku s větvičkami, dost často se z něj ale řežou právě různé korále a podobně. Pomáhá na chudokrevnost a ehm.. hemeroidy. Tedy, neměl jsem možnost zkusit, a ani po tom netoužím. Je vhodným kamenem pro váhy a lidi narozené ve znamení ryb. Již ve starém Egyptě považovali korál za ochranný a léčivý a vkládali jej do hrobů, aby pomáhal střežit klid mrtvých. Korály vytvářejí celé ohromné korálové útesy, nicméně ty nejsou ohroženy těžbou kvůli zpracování na šperky, ale ničením životního prostředí a třebas také nezodpovědnými turisty. U korálu je vždy potřeba mít na paměti, že tento materiál je sice tvrdý, ale také velmi křehký. Pokud se vám jej povede upustit (z větší výšky) tak vám namísto talismanu pro zdraví a štěstí zůstane pouze hrst ostrých střípků.

Korál je označení pro některé mořské žahavce z třídy korálnatci (Anthozoa). Je pro ně typické potlačení metageneze, což znamená, že zůstávají ve stádiu polypa. Všech asi 6000 druhů žije přisedle v mořích, obvykle v koloniích. Mezi korály patří známí původci korálových útesů v tropických mořích, kteří vylučují uhličitan vápenatý pro tvorbu svých tvrdých vnějších schránek. Během milionů let se tyto schránky vrství a někdy vytvoří i ostrov. Na budování korálů se podílejí zejména šestičetní koráli ze skupiny Hexacoralia, kromě nich ale také dírkonošci, měkkýši, řasy (zejména vápencem inkrustované ruduchy).

Anatomie
Jedna „větev“ korála není oproti všeobecnému pohledu jen jeden jedinec, ale milióny geneticky identických polypů. Rozlišují se živočišné korály (stromově se větvící), jakožto organismy skryté uvnitř korálové trubičky a např. pomocí vějířků filtrující vodu na jedné straně, a rostlinné stromatolity, které nejsou nijak skryté, ale žijí na povrchu svých vlastních minerálních výměšků, tvoříce tak naopak kulovité koloni

Symbióza

I když se mohou korály živit planktonem, většinu jejich potravy jim obstarávají symbiotické řasy, zooxantely. Proto koráli většinou rostou v slunných mořích (do 60 m), aby zajistili dostatek světla pro řasy. Někdy je však možné najít zvláštní korály bez endosymbiontů i v hloubce 3 000 m a dokonce i na arktických Aleutách. Korály s endosymbionty označujeme jako hermatypické, bez nich jako ahermatypické. Ahermatypické koráli se musí uživit samostatně, mohou ale pronikat do jiných míst než hermatipičtí.

Symbionty korálů jsou obrněnky, které mohou tvořit až tři čtvrtiny biomasy korálu. Od svého endosymbionta získávají koráli až 90% organických látek, díky čemuž se mohou bohatá korálová společenstva tvořit i v živinami chudých tropických vodách.[1]

Odumírání obrněnek je příčinou jevu známého jako bělení korálů, které se projevuje zbělením korálu. Korál bez endosymbiontů je výrazně oslaben, neroste a hrozí nebezpečí jeho úhynu, což má za následek destrukci celého útesu. Obrněnky odumírají nejčastěji z důvodu zvýšení teploty vody, znečištění či infekce patogenem.